Londýn a biatlon. Tenhleten rok byl mazanej

26. prosince 2014 v 18:06 | Martin Schwarz |  Příhoda za příhodou
Tak tady teďka sedím a sepisuju ten zatraceně dlouhej seznam. Zajímavý je, že by měl být stejně tak krátkej jako celej rok, co mi protekl pod rukama jako divoká voda. Sakra, přitom na něm mám položek jako děravých ponožek za celejch těch dvanáct měsíců. Ale byly skvělý (ty měsíce, ne ponožky). Když jsem si přál mít super rok - to si přece přeju vždycky na Silvestra při ohňostroji - tak mě někdo nahoře sakramentsky vyslyšel. Snad na nic nezapomenu, protože pozitivní stránky o dost převážily špatný dny. Takže teda - rok 2014.
 

Brankáři – pohoďáci bez prášků na uklidnění

26. června 2014 v 17:05 | Martin Schwarz |  Hokejová bašta
Říkají se o nich různé věci. Zlí lajkové tvrdí, že pouze stojí v brance a čekají na moment, až je zasáhne puk. Někdo zastává názor posunujícího se kuželu z jedné strany na druhou. Jak složitou úlohu ale ve skutečnosti mají muži pod maskou, jež zodpovědně chrání hokejové železné konstrukce svého týmu? Ať si veřejnost myslí cokoli, můj názor zní jednoznačně - gólmani plní nejdůležitější a zároveň nejtěžší úlohu na ledové ploše.

Když dopíšeš stránku, prostě otoč list

24. června 2014 v 15:37 | Martin Schwarz |  Rychlovky
"Hele, dopsal jsem stránku až na poslední řádek. To by mohlo stačit, ne? Beztak mi přijde, že mě bolí ruka od psaní a mám toho zbytečně moc." Ano, zhruba takhle nějak by reagoval průměrný český student na základní nebo střední škole při psaní slohové práce. Stejně jako je nesmysl končit myšlenku v její půlce, nemůžeme přeci určovat obsah vlastního textového projevu dle zbytku volného prostoru na papíře. No a co, že došlo místo na stránce? Prostě otočíme list a píšeme dál! Nebo patříte taky mezi odpůrce prohlubování myšlenek?
 


Pardubice? O zkušenost více!

10. června 2014 v 18:54 | Martin Schwarz |  Hokejová bašta
Návrat na místo činu přišel o něco později. Popravdě bych čekal, že se po finálové sérii Pardubice - Kometa Brno dostanu na východ Čech do ČEZ Arény dříve. Ale až dva roky po neúspěchu s "Perníkáři" znovu vstupuji zpátky do haly, která do mě kdysi vlila tolik emocí právě při klání dvou republikových velikánů. Není pochyb, stadion byl menší. Stejně jako se mi opticky zmenšují i jiné hokejové svatostánky, které jsem už někdy navštívil. Ve skutečnosti ale menší rozhodně nebyl.
Situace nabrala na zcela jiném směru, než na jaře roku 2012. Možnost zavítat na mistrovství světa v inline hokeji do Pardubic pro mě už před příjezdem byla ohromná!

Kam dál